Mariella ve Švýcarsku

Sbor Mariella z 15. ZŠ se opět vydal do zahraničí.
 V pondělí ráno 21. 5. vyrážíme od 15. ZŠ v Plzni do Švýcarska. Naše první zastávka patří metropoli Bavorska - Mnichovu. Tam jsme uskutečnili koncert pro naši partnerskou školu.
Před ním máme chvilku času na malou procházku městem, během které nám pan učitel Krček prozradil pár zajímavých informací o tomto krásném místě. Zavítali jsme do olympijské vesnice, která je součástí Mnichova a konaly se tam v roce 1972 olympijské hry. Mohli jsme vyjet na rozhlednu, ze které byl nádherný rozhled na sportovní arénu, na fotbalový stadion Alians, automobilku BMW a další dominanty Mnichova. Po tomto krátkém výletu jsme se vrátili do školy, kde jsme měli koncert a byli na noc ubytovaní.
 V úterý jsme pokračovali v cestě do našeho hlavního cíle – města Winterthuru, které leží ve Švýcarsku. Jako první z našeho nabitého programu jsme navštívili továrnu na čokoládu Maestrani. Ochutnali jsme různé čokolády, podívali se na celý proces výroby a na konci jsme si ji zde mohli i v malém krámku koupit. Všichni byli  prohlídkou nadšeni. Bylo dost času, a tak jsme dojeli do městečka Apenzell, kde jsme využili chvilku volna k zakoupení suvenýrů. Poté jsme rychle nastoupili do autobusu a honem honem se pospíchali  přivítat se švýcarským sborem kantonské školy Rychnenberg - Winterthur.
 Po přivítání nastalo napětí a všichni čekali na rozdělení do rodin. Postupně jsme se rozcházeli, někdo nastupoval do aut, někdo spěchal na zastávku…
 Já osobně jsem se dostala s kamarádkou Sárou do skvělé rodiny. Autobusem jsme dojeli k pěknému domku v klidné čtvrti. Rodina měla tři děti - šestnáctiletou Patricii a její mladší sourozence – Olivii a Samuela. V rodině jsme měly svůj pokoj, k večeři nám připravili jejich oblíbené jídlo – rozpečený sýr s brambory, zeleninou a houbami. Předaly jsme rodině dárky z Plzně a šly spát…
 Další den, ve středu, jsme se vydali k Rýnským vodopádům. Zastavili jsme se i ve městě Schaffhausen, kde jsme si dali oběd a nastoupili na loď. Během dvou hodin nás loď převezla na prohlídku dalšího města Steinamrhein.  Pak jsme se vydali zpátky do Winterthuru, kde si nás vyzvedly naše “náhradní rodiny“. Já a Sára jsme s Patricií nasedly do autobusu a dorazily jsme s přestávkou na zmrzlinu “domů“. V osm hodin večer jsme se vydali na fotbalové hřiště. Koupili jsme si jídlo, pití a šli sledovat utkání. Zápas vyhrál FC Winterthur 2:1. Po tomto skvělém výsledku se vrátili všichni v klidu domů…
 Ve čtvrtek jsme měli naplánovanou prohlídku Winterthuru, návštěvu primátora pana Ernesta Wohlmonda a náš koncert. Nejprve jsme vystoupali na kopec, kde byl nádherný rozhled na celý Winterthur. Pak jsme navštívili radnici, kde jsme se sborem vystoupili před zástupci kantonu. A dostali jsme volno, abychom mohli utratit zbylé franky. Potom jsme se sešli a šupky, dupky do školy na oběd. Výběr jsme měli ze čtyř jídel. Po odpočinku jsme se začali připravovat na koncert.
Myslím, že se nám vystoupení povedlo, protože nás diváci odměnili dlouhým potleskem. Na rozloučenou nám ve školní jídelně připravili švédské stoly, každý si vybral podle své chuti. A protože jsme byli moc unaveni, šli jsme brzy spát.
 Poslední den jsme se rozloučili úplně a máváním jsme dali městu sbohem. Cestou domů jsme se zastavili v Německu na zámku  Neunschwanstein. Zámek jsme si obešli, ale na prohlídku interiéru nám již nezbýval čas. A poté jsme již zamířili k domovu.
Všem se nám v Německu i ve Švýcarsku moc líbilo a myslím, že s námi byl spokojený nejen pan učitel Krček, ale i paní učitelka Hana Bezděková a paní sbormistryně Marie Nováková.
 Jana Špelinová