Mariella hostila německý sbor z Olbernhau

Dne 17. 3. 2016 k nám na 15. ZŠ zavítal dětský a mládežnický sbor Gymnázia Olbernhau.

Zpěváci  k nám přicestovali již podruhé, vždy na pozvání  DPS Mariella . Přátelství mezi oběma sbory vzniklo díky bývalému  žáku  Aleši Janouškovi, který v současné době na gymnáziu v Olbernhau studuje. Po dopoledním programu na naší škole a  po obědě ve školní jídelně se celý sbor přemístil do KVK centra, kde se společně s Mariellou připravoval na vystoupení.

Jarní koncert zahájil náš sbor Mariella v 17.00 hod. a německým hostům patřila druhá část koncertu. Gymnazisté sklidili za svůj pěvecký výkon dlouhotrvající potlesk, protože jejich předvedení gospelového oratoria There is a Light od rakouského skladatele Lorenza Maierhofera bylo skvělé. Po úspěšném koncertě rozdělila paní sbormistryně Marie Nováková naše hosty do českých rodin. Já jsem si domů odvezla jedenáctiletá dvojčata Lauru a Leonii Prezewowsky, která, jak jsem se později dozvěděla, mají prarodiče z Polska.

Druhý den šli naši noví kamarádi na 1. vyučovací hodinu s námi. V několika třídách tak zažili například  výuku matematiky, českého jazyka, fyziky, chemie, ale i přírodopisu, nebo dějepisu. Následovala prezentace o České republice a ukázka výuky hudební výchovy
u našich nejmenších žáků. Po obědě čekala naše hosty prohlídka historické části Plzně.

Po náročném dni následoval poslední společný plzeňský večer, který se z pohledu všech dětí velmi vydařil. Pro české i německé zpěváky, ale i pro jejich rodiče a učitele byl rezervován Anděl music club, kde jim až do 20.45 hod. hrály  kapely Jolo, Crazies  a Cougar. Dvě a půl hodiny tancování všechny unavilo, ale každý si tento večer perfektně užil. Překvapením večera bylo vystoupení nově sestavené kapely, o jejíž vznik se zasloužil pan učitel Jan Krček. Mezi členy kapely byli i němečtí učitelé.

Sobota 19. 3. byla již ve znamení loučení. Ráno všechny hostitelské rodiny přivezly své hosty ke škole a německý sbor odjel ke svému poslednímu vystoupení, které se konalo v krásném prostředí Západočeské galerie v Pražské ulici. Po dopoledním matiné nezbývalo nic  jiného, než se s přáteli z Olbernhau rozloučit a popřát jim šťastnou cestu domů. Loučení ale nebylo zase tolik smutné, protože příští jaro německé Olbernhau navštívíme my, členové Marielly.

Děkujeme paní sbormistryni Marii Novákové za zorganizování této krásné výměnné akce a naše poděkování patří i ostatním učitelům, kteří svojí pomocí návštěvu sboru podpořili.

Pro pana sbormistra Torstena Reichelta jsem měla připravené otázky, ale z nedostatku času
při návštěvě Plzně mu byly otázky zaslány emailem.
Níže si můžete celý „rozhovor“ přečíst.

Sabina Hurtová  6.B

Rozhovor se sbormistrem T. Reicheltem

1. Když jste byl dítě, zpíval jste také ve sboru?
Ano, zpíval jsem od 5. do 10. třídy. Již tenkrát bylo ve sboru více děvčat než chlapců - jak se zdá, je to nadčasový problém.

2. Jak dlouho již vedete tento pěvecký sbor?
Jsem sbormistrem od srpna 2011, v té době jsem začal učit na Gymnáziu Olbernhau angličtinu a hudební výchovu. Upřímně, tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že se sbor rozroste do dnešních rozměrů. Ze začátku jsem si musel též zvyknout na svou novou roli sbormistra. Ani při studiu, ani na mém dřívějším působišti ve městě Annaberg-Buchholz jsem nebyl ten "nejvášnivější sbormistr". Troufám si ale říci, že to se postupem času změnilo. Jednak díky motivaci, kterou čerpám z práce s dětmi, ale také různorodé úkoly, které s sebou nese toto řemeslo, mi dávají potřebný elán.

3. Kolik má Váš sbor členů a v jakém jsou věkovém složení?
Náš sbor čítá v současné době 67 členů z 5. až 12. (maturitní) třídy, přesně 60 děvčat a 7 chlapců,(kteří si tuto "převahu" jen pochvalují...).

4. Ve kterých státech, kromě České republiky, Váš sbor již zpíval?
Náš sbor absolvoval zatím pouze 2 zahraniční pobyty v České republice, v letech 2014 a 2016. Nicméně jsme velice hrdí na naše sborové partnerství s Mariellou. Žádné jiné zahraniční cesty jsme zatím nepodnikli, ale jak se říká: "Co není, může být…“

5. Na koncertě jste zpívali českou písničku Okoř (a moc dobře). Bylo hodně těžké, naučit děti česká slova, především hlásku Ř?
                      
6. Učí Vás, nebo ostatní děti, Aleš Janoušek češtinu?
Osvojení si správné české výslovnosti není pro nás zrovna jednoduché. Kvůli intenzivním zkouškám a koncertům v předvánočním období jsme měli poměrně málo času na nastudování českých písní. Ale díky našemu českému studentovi Aleši Janouškovi, který vedl několik zkoušek, jsme si nakonec poradili i se záludným "ř". Jestli se nám písně povedly, mohou posoudit asi jenom Aleš, naše další česká studentka Aneta a české publikum, které nás odměnilo uchu lahodícím potleskem.

7. Které předměty učíte na gymnáziu? A pokud jich učíte více, tak který máte nejraději?
Vyučuji anglický jazyk a hudební výchovu. Na rozdíl od předchozí školy ve městě Annaberg-Buchholz, kde jsem 6 let učil téměř výlučně angličtinu, se nyní pro mě v Olbernhau stala hudební výchova denním chlebem. Až na dvě hodiny angličtiny v 11. třídě tvoří můj rozvrh pouze "hudebka". Musím říct, že je to také můj oblíbenější předmět. Velmi mě baví povídat si mladými lidmi o hudbě, ale také ji s nimi zažívat a tvořit.

8. Kdybyste se nestal učitelem, jakému jinému povolání byste se chtěl věnovat?
Ach, to je velmi zajímavá otázka. Už při studiu Střední školy v Neuhausenu (blízko Olbernhau) jsem se chtěl stát učitelem hudby, nicméně tehdejší politická situaci mi neumožnila studovat na univerzitě. Vyučil jsem se tedy po 10. třídě truhlářem. Přestože mě práce se dřevem bavila (dodnes miluji jeho vůni), neustále jsem trnul, aby moje prsty nepřišly k úrazu. V té době jsem hrál na klavír, trubku a dělal sólový zpěv. Po sjednocení Německa jsem na popud svého někdejšího učitele hudební výchovy začal pracovat na svém životním cíli - stát se učitelem hudby. Tři roky maturita, pět let studium pedagogické fakulty, dva roky učitelské praktikum - to byla moje cesta, která nakonec skončila na jednom gymnáziu ve městě Annaberg-Buchholz. Později jsem pak nastoupil na Gymnázium Olbernhau, kde působím dodnes. Ale zpátky k původní otázce… Nedovedu si představit lepší povolání než být učitelem, ovšem jak říká klasik- "vším, čím jsem byl, tím jsem byl rád".